Procházka výstavou Na úsvitě českých dějin

Doplňkem výstavy Na úsvitě českých dějin - Život a smert v raném středověku byla přednáška a komentovaná prohlídka výstavy její autorky PhDr. Nadi Profantové, CSc. z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, v. v. i.

V úvodu dr. Profantová seznámila přítomné s historií výzkumu raně středověkého hradiště u Klecan, který byl vyvolán stavební činností v areálu hradiště.

Při výzkumu byla odkryta dvě pohřebiště s odlišnou výbavou zemřelých, což umožnilo nahlédnout do myšlenkového světa lidí v raném středověku. Výsledky výzkumu zároveň posílily úvahy o tom, že právě hradiště u Klecan bylo předpokládaným Pravým Hradcem. Důvodem hledání takto nazvaného hradiště je existence názvu Levý Hradec, který se v písemných pramenech nejprve nazývá jenom Hradec a teprve později získává přívlastek Levý, což nutně sugeruje myšlenku, že někde v blízkosti muselo být být další hradiště nazývané Hradec a názvem je bylo nutno odlišit. Dr. Profantová upozornmila ještě na další zajímavý moment, který mohl vést k vybudování hradiště u Klecan. Na rozdíl od Levého Hradce je totiž z klecanského hradiště přímo vidět na Pražský hrad.
Při komentované prohlídce výstavy dr. Profantová nejprve upozornila na rekonstrukci zajímavého dvojhrobu, v němž se mrtvý muž a žena drželi za ruce.

Poloha některých hrobů, kdy například mladší pohřeb ženy byl částečně zapuštěn do staršího ženského hrobu nabízí možnost, že tyto ženy byly v nějakém příbuzenském svazku. Proto byly kosterní vzorky předány ke zkoumání DNA, které by mohlo tento předpoklad potvrdit, nebo vyloučit.

V části výstavy, která představuje nalezené šperky, dr. Profantová mimo jiné upozornila, že stříbrné šperky jsou těsně po odkrytí modré a teprve na vzduchu získají našedlou barvu.

Zájem vzbudily i doklady o lékařských zákrocích, které jsou patrné na kosterních nálezech, zejména jde o trepanace lebky, kde je patrné, jak vyříznutá kost postupně zarůstala.

Kdo se přednášky a především komentované prohlídky výstavy zúčastnil, jistě nelitoval.