Než rozkvetly šeříky - 75. let od konce 2. světové války

Autor virtuální výstavy: Mgr Karel Drvola, DiS. (historik muzea)

V "Den vítězství" dne 8. května přichází Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně s novou virtuální výstavou připomínající dramatické období konce 2. světové války před 75 lety. Dle západoevropské zvyklosti slavíme v současnosti jako den ukončení 2. světové války 8. květen 1945. Pro nás Kladeňáky to ale rozhodně neznamená, že bychom zrovna v tento den již byli svobodní. Ba právě naopak, 8. a 9. května 1945 docházelo k nejprudším srážkám s na západ ustupujícími německými jednotkami, při kterých stále umírali lidé. Poslední rozsáhlé válečné operace Rudé armády proti vojskům Waffen SS přitom u Milína v nepříliš vzdáleném okrese Příbram probíhaly dokonce ještě ráno dne 12. května 1945. Naopak "svobodně" si mohli připadat již na přelomu dubna a května roku 1945 obyvatelé některých obcí na Slánsku, Rakovnicku, Kladensku a Berounsku, kudy procházela početná vojska "Ruské osvobozenecké armády", která odzbrojovala Němce a rušila německá nařízení.

Jelikož přímo z Kladna je řada informací a fotografií již notoricky známa, rozhodl jsem se pojem "Kladenska" rozšířit na oblast od Slánska na severu až k řece Berounce na jihu, a od města Nového Strašecí na západě, až po Hostivici u Prahy na východě. Tento poměrně rozsáhlý prostor území na západ od Prahy má již dostatečnou vypovídací schopnost o tom, jak v regionu probíhal konec války. Stále se zvyšující intenzita náletů amerických hloubkových letců, podporujících postup jednotlivých amerických pozemních armád ve střední Evropě napovídala, kým asi bude naše území obsazeno. Leč politická dohoda o stanovení nepřekročitelné "demarkační linie" na čáře Karlovy Vary-Plzeň-České Budějovice postup amerických vojsk zastavila, a i Kladensko muselo počkat, až se sem probijí tanky Rudé armády z mnohem větší vzdálenosti a proti mnohem většímu odporu. Znamenalo to několik dalších krvavých dnů povstání navíc. Výstavu jsem pojal i jako shrnutí svého několikaletého badatelského zájmu o toto období. Nedílnou součást výstavy tvoří "Živá historie" pojednávající o fenoménu tzv. reenactmentu (historické rekonstrukce), tolik oblíbeného v Čechách po roce 1989.

Příprava výstavy odhalila, že historie je opravdu "živou" společenskou vědou. Opatření přijatá v důsledku pandemických vln koronaviru nejenže zkomplikovala tvorbu samotné výstavy, ale i uzavřela dveře do všech knihoven, archivů a muzeí. Mnohdy jsem tedy mohl pracovat jen s tím, co jsem měl již nashromážděno a co mi laskavě poskytli sami kolegové z okolních institucí a ochotní amatérští regionální badatelé a historici. Zároveň prosím čtenáře o omluvu, opět kvůli nouzovému stavu způsobenému koronavirem: úvodní plánovaný okruh "Protektorát Čechy a Morava" bude nahrán na internetové stránky SVMK až po definitivním dokončení. Alespoň budete mít o důvod víc se na naše muzejní webové stránky vracet.


Fotografie a informace pocházejí z následujících institucí, jejichž pracovníkům děkuji za laskavé a mnohdy i pracné vyhledání:

Státní okresní archiv Kladno (Michaela Balá, Robert Radim Novotný)
Státní okresní archiv Rakovník (Luboš Smitka, Veronika Doušová)
Státní okresní archiv Beroun (Jiří Topinka)
Archiv bezpečnostních složek Praha (Světlana Ptáčníková)
Vojenský ústřední archiv-Vojenský historický archiv Praha (Josef Žikeš)
Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně
Vlastivědné muzeum ve Slaném (Iva Hušáková)
Melicharovo vlastivědné muzeum v Unhošti (Jakub Neumann)
Muzeum TGM v Rakovníku - pobočky Rakovník, Lány a Nové Strašecí (Miroslava Hoblíková, Barbora Honzíková)
Regionální muzeum a galerie v Jičíně (Hana Fajstauerová)
Muzeum východních Čech v Hradci Králové (Lada Fialová)
Jizerskohorské Technické Muzeum (Pavel Šercl)

Velmi mi pomohla v době epidemiologického ohrožení podpora amatérské i odborné historické obce. V této složité době si toho vážím dvojnásob a velmi mne (až na výjimky samozřejmě) potěšila lidská solidarita a ochota pomoci. Zmínit musím zejména čtveřici těch, bez jejichž pomoci by výstava v této podobě nespatřila světlo světa. Jmenovitě amatérského badatele Davida Šolce za jeho nadšení a odborné znalosti v oblasti bojové techniky a Michala Plavce z Národního technického muzea za jeho přínos v oblasti letecké války a zejména za poskytnutí dosud nevydaného rukopisu jeho knihy "Není malých historií (Brandýsek a Cvrčovice v letech 1938 až 1945)", který velmi obohatil obsah výstavy (autor mezitím svou publikaci již vydal v nakladatelství Svět křídel). Třetím z "kmotrů" této výstavy je historik a bývalý první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek Pavel Žáček s jeho nedocenitelnými znalostmi tématu, které v některých případech korigovaly mé předchozí závěry. Pro oblast "bunkrologie" a živé historie celkově mi byl znamenitým průvodcem Radan Lášek.

Dále je třeba poděkovat regionálním pracovníkům obecních úřadů a kronikářům v Buštěhradu (Jaroslav Pergl), v Bělči (Jana Dvořáková), Doksech (Marta Pospíšilová), Družci (Vladimír Drvota), Hostivici (Jiří Kučera), Chyňavě (Jaromíra Beerová), Kamenných Žehrovicích (Soňa Černá, Jitka Machačková), Kladně (Jana Šaldová, Jaroslav Vykouk), Lánech (Martina Hořejší, Václav Vodvářka), Malých Kyšicích (Miroslav Oliverius), Stehelčevsi (Jaroslava Štancová), Stochově (Karel Beran), Vinařicích (Petr Suchý) a Velké Dobré. V neposlední řadě si za poskytnutí informací, fotografií a času, věnovanému mým dotazům, zaslouží poděkování letecký badatel Filipa Vojtášek, Jan Crhán a letecký historik Jiří Rajlich. Z dalších regionálních badatelů to jsou Eva Ničová a Martin Dušák (Spolek přátel Smečna a širého okolí), Martin Polčič (Military klub Brandýsek), Klub vojenské historie Doksy u Kladna, Jiří Červenka (vydavatelství a nakladatelství Gelton v Novém Strašecí), Michal Pupcsik (Muzeum kladenského venkova), Radek Čáni (Domažlická historie), Vladimír Černý (Zákolany), Zdeněk Víšek (Slaný), Miroslav David (Sokolská župa Budečská), Stanislav Pítr (Čs. obec legionářská), Zdeněk Pospíšil (Kladno), Jaroslav Tesárek (Kladno), Jiří Popovič, Ivana Stříbrná, Robin Ambrož, Josef Řenč, Petr Bárta, Vladimir Pomortzeff, Michael Doležal, Jiří Suchomel, Vladimír Kosina a Arsenbronze.Eu. Pokud jsem na někoho zapomněl, moc se mu omlouvám.

© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 07.03.2022. Verze pro tisk. O úroveň výše.