Idealista, knihtiskař budovatel, milenec krásné knihy - taková a další přízviska udělili Jaroslavu Šnajdrovi přátelé a spolupracovníci v útlé knížečce, kterou na památku svého otce vydal rok po jeho smrti syn Pravoslav. Není obvyklé, aby o nakladatelích byly sepisovány takto vřelé řádky. I to svědčí o tom, jak neobyčejnou osobností Jaroslav Šnajdr byl.Podobizna Jaroslava Šnajdra od Stanislava Kulhánka z knihy Jaroslav Šnajdr, knihtiskař budovatel (1942).Narodil se 11. 11. 1872 v pražských Nuslích. Rodina byla početná, Jaroslav byl šesté dítě, a po předčasné smrti otce zažívali těžké časy. Díky svému poručníkovi, který pracoval jako korektor, se mladý Jaroslav začal učit "černému umění". Sazečem se vyučil v závodě Národní politiky. Od počátku pro něj ale bylo pouhé sázení typografických prvků málo kreativní. Pokoušel se proto o první vlastní linoryty záhlavíček, rámečků a iniciál.
Jaroslav Šnajdr získal řadu ocenění ještě v době, kdy pracoval v Dělnické tiskárně. Touto pamětní medailí byly na Průmyslové výstavě v roce 1902 oceněny jeho akcidenční tiskoviny (jednolistové, drobné tisky). Foto ze sbírky SVMK.Ukázky několika stran z pracovní knížky Jaroslava Šnajdra. Ta mu byla vydána ještě s jeho rodným jménem Jaroslav Schneider. Záhy ale začal používat přepis svého příjmení do češtiny a ve 30. letech si je změnil i úředně. Jak o něm přátelé říkali, miloval český národ i jazyk. Foto ze sbírky SVMK.Při práci se Jaroslav Šnajdr seznámil se sazečem Otakarem Janáčkem. Jejich společným snem bylo provozovat tiskárnu. Koncesi se jim podařilo získat v Kladně a svůj podnik otevřeli v roce 1903 na rohu dnešních ulic T. G. Masaryka a Poděbradova. Stali se tak třetí kladenskou tiskárnou (od roku 1894 v městě působil Josef Šolc a krátce, od roku 1900, Antonín Švejnar).Dům na rohu dnešních ulic T. G. Masaryka a Poděbradova, ve kterém Šnajdr s Janáčkem zřídili svoji tiskárnu. Foto www.dum550.cz.Podílný list a Stanovy družstva pro postavení Dělnického domu na Kladně vytištěné u Šnajdra a Janáčka. Kromě drobných tiskovin je z této doby spoluvlastnění tiskárny znám tisk pouze jedné knihy - Pivovarské kapitoly a feuilletony kladenského sládka Otokara Zachara (1906). Foto ze sbírky SVMK.Tiskařský stroj, který používali v tiskárně J. Šnajdra. Reprofoto z Vlastivědného sborníku okresů slánského a novostrašeckého. 1927.
Po pouhých třech letech se Janáček vrátil zpět do Prahy, kde se oženil a založil vlastní tiskárnu. Jaroslav Šnajdr se krátce na to také oženil. Jeho chápavou ženou se stala o patnáct let mladší Anna Dundrová, studentka farmacie a dcera lékárníka z Unhoště. Protože rodina potřebovala vlastní pohodlný domov a rostoucí podnik zase reprezentativní a dostatečně velké prostory, oslovil Šnajdr svého přítele architekta Jaroslava Rösslera. Ten pro něj navrhl moderní budovu tiskárny s prodejnou, bytem a rozlehlou terasou. Dostavěna byla v roce 1911 a navzdory nevhodné úpravě fasády je dosud jednou z nejzajímavějších budov na dnešním náměstí Svobody.
Koncese Jaroslava Šnajdra na provozování tiskárny v Kladně. Foto ze sbírky SVMK.Fotografie nové budovy tiskárny a bytu podle návrhu J. Rösslera. Foto https://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/obrazek/knihtiskarna-j-snajdr-1911.htmlFotografie nové budovy tiskárny a bytu podle návrhu J. Rösslera. Foto https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-k0005312-snajdrova-tiskarna-Kladno-cesko/Ruční sazárna tiskárny J. Šnajdra. Reprofoto z Vlastivědného sborníku okresů slánského a novostrašeckého. 1927.Knihařské oddělení tiskárny J. Šnajdra. Reprofoto z Vlastivědného sborníku okresů slánského a novostrašeckého. 1927.Fotografie prvního autobusu J. Bendáka pro linku Kladno - Praha a tiskařský štoček, kterým mohla být otištěna do novin. První polovina 20. století. Foto ze sbírky SVMK.
Jaroslav Šnajdr byl své práci naprosto oddaný. Dle vzpomínek do podniku první přicházel a jako poslední odcházel. Pomáhal v provozu tiskárny a domů si odnášel stohy korektur. Mezi běžné práce tiskárny patřil tisk novin, časopisů, knih, úředních tiskopisů, dopisnic, propagačních tiskovin, pozvánek a dalších zakázek různých zadavatelů. Skutečnou vášní ale pro Jaroslava Šnajdra bylo vydávání krásných knih.
Ukázky zakázek tiskárny. Pozvánka na koncert (1915), Deník Kladenská Svoboda (1918), dopisnice (1905), výroční zprávy kladenské reálky (1910, 1924, 1934), kniha K dokladům doby: H. Uden (pseudonym Jaroslava Hrušky, 1922), propagační tisk Městské spořitelny (1926). Foto ze sbírky SVMK.
Jaroslav Šnajdr byl vášnivým houbařem a včelařem. Rád bloudil lesy kolem Nouzova a na Křivoklátsku. Aby byl přírodě blíž a rodina (měli se ženou dvě děti, syna Pravoslava a dceru Jaroslavu) mohla trávit léto mimo město, pořídil dům na Nouzově. Denně odtud jezdíval do Kladna na kole, alespoň pokud mu to dovolilo jeho silné astma. Přes všechny plány do budoucna ale Šnajdrovi ubývalo sil a na Nouzově 27. 6. 1941 zemřel. Ve vzpomínkách mnohých zůstal zapsán jako člověk ušlechtilého ducha, sečtělý, spravedlivý, milující svoji rodinu i národ a především zapálený nakladatel a tiskař.Průkaz řádného člena Klubu velocipedistů Kladno, 1912. Foto ze sbírky SVMK.Byla to Šnajdrova nakladatelská činnost, která svým významem přesáhla hranice Kladenska i Čech. Při výběru titulů pro něj nebyl prvořadý finanční zisk, ale projevoval se jako skutečný idealista, který sledoval vyšší cíle. Na Šnajdrově úspěchu měla bezpochyby zásluhu řada jeho přátel, kolegů a dalších významných osobností, s nimiž spolupracoval. Najdeme mezi nimi například orientalistu Vincence Lesného, básníky Františka Baleje, Josefa Svatopluka Machara, Františka Kvapila, spisovatele a starostu Kladna Jaroslava Hrušku, správce muzea Josefa Žofku, ředitele školy v Motyčíně Adolfa Kožíška, botaniky Josefa Šindeláře a Josefa Švejdu a mnoho dalších.Jednou z prvních knih, kterými na sebe Jaroslav Šnajdr upozornil, bylo kolibří vydání Českých pohádek Antonína Trýba s ilustracemi S. Kulhánka o rozměrech 50x40 mm vytvořené pro Jubilejní výstavu Obchodní a živnostenské komory v Praze v roce 1908.
Antonín Trýb: České pohádky, 1908. Foto ze sbírky SVMK.Prvorepubliková produkce nakladatelství je spjata především s profesorem kladenské reálky a malířem Stanislavem Kulhánkem a s uměleckým knihařem Josefem Brouskem. Se Stanislavem Kulhánkem navázal Šnajdr spolupráci již před první světovou válkou. Když za války nebyl o knihy velký zájem, vytvořili spolu vánoční a velikonoční pohlednice, které se prodávaly i v zahraničí.
Vánoční a velikonoční pohlednice S. Kulhánka a J. Šnajdra (1915). Foto ze sbírky SVMK.
Většinu vydaných knih Šnajdr soustředil do několika edičních řad, nebo volných celků. Ojedinělým počinem bylo ve své době vydávání spisů indického filozofa, laureáta Nobelovy ceny za literaturu, Rabíndranátha Thákura. Objevil jej díky překladům básníka a filozofa Františka Baleje. Byl vůbec prvním nakladatelem v Čechách, který Thákurovy spisy vydal a nadále se jim mnoho let věnoval.
Obálky knih Rabíndranátha Thákura. Foto ze sbírky SVMK.Na popud orientalisty Vincence Lesného založil Šnajdr edici Knihy východní, v níž chtěl českému čtenáři přiblížit kulturu a filozofii afrických a asijských zemí. Jako jeden z prvních nakladatelů v Čechách vydával překlady arabských, indických, egyptských nebo čínských děl a vědecké práce českých orientalistů. Vydal tak vůbec první český překlad knihy čínského myslitele Lao C´ O Tau a ctnosti.Titulní listy knih z edice Knihy východní. Foto ze sbírky SVMK.Další edicí, která naplňovala nakladatelovo přízvisko "idealista", byla Šajdrova knihovna lidové výchovy určená širokým vrstvám čtenářů. Knihy v edici měly být levné, ale na úpravě to nesmělo být znát. (Zvonice od Q. M. Vyskočila, Povídka z výčepu J. K. Šlejhara, Pohádky stříbrného pramene A. Trýba). Zajímavý je i Šnajdrův zájem o anglickou literaturu (William Shakespeare: Sonety, E. B. Browningová: Sonety portugalské). Dále vydal spisy Františka Baleje (redigované Svatoplukem Macharem), vzpomínky Marie Gebauerové a posledním záměrem, který stihnul uskutečnit jen z části, byla edice Jemné knihy, z níž vyšla jen dvě díla (André Gide: Pastorální symfonie, Tudor Arghezi: Oči matky Páně).
Obálky knih z dalších edic J. Šnajdra. Foto ze sbírky SVMK.S. Kulhánek: Návrh plakátu pro kladenskou firmu Calabria. Dle autorových slov je to nejhezčí práce, kterou ve spolupráci se Šnajdrem vykonali. Foto ze sbírky SVMK.Použitá literatura:KVAPIL, Josef Šofferle (red.). Jaroslav Šnajdr, knihtiskař budovatel: ke dni 11. listopadu 1942, výročí 70. narozenin, jichž se nedožil ... Kladno 1942.VEVERKOVÁ, Irena - HAVLŮJOVÁ, Gabriela. Kladenské století: 1918-2018. Kladno 2019. ISBN 978-80-88082-14-9.ZACH, Aleš. Nakladatelské Kladno. Z dějin kladenské knižní kultury. Kladno 2007, s. 28-43, 94-104. ISBN 978-80-85191-49-3.