Návštěvníky muzea uchvátily keltské tance

Navzdory "aprílovému" počasí, které vládlo po celý měsíc, o Keltské muzejní noci v sobotu 29. května 2010 svítilo od rána sluníčko, a i když se po poledni občas schovávalo za mraky, nespadla ani dešťová kapka. Možná ji zahnaly naše přípravy, kdy jsme na muzejní zahradě postavili i velký stan, aby návštěvníci muzejní noci nepřišli o slíbené mletí mouky a pečení placek na keltské pícce (což samozřejmě nelze uvnitř v sálech).
Už před 15. hodinou bylo vše připraveno pro první návštěvníky, oheň se rozhoříval, terče pro galskou bitvu byly postavené, prostě "klid před bouří".

Mezi prvními návštěvníky přišly děti, s nimiž pracuje organizace Člověk v tísni. A hned si vyzkoušely, jak Keltové bojovali s mečem a štítem.

Pak se spolu se středočeskou Keltkou Brigit vydaly na Druidskou stezku za tajemstvím a magickou mocí stromů.

A pak ukázaly, že si v střelbě "hadráky" dovedou poradit i se známými galskými válečníky Astérixem a Obelixem, ba dokonce i s Gaiem Iuliem Caesarem.

U stanu si zatím další a další návštěvníci zkoušeli drcení obilí...

a pečení placek (či spíše placiček) na keltské pícce, kterou ovšem bylo nutno řádně rozdmýchat.

Jak je vidět, do bojů se mnohdy pustily celé rodiny a někdy ani nebylo jasné, kdo s kým a proti komu bojuje.

Malí i velcí odvážlivci si mohli vyzkoušet, jak naše nohy zhýčkané pohodlnou obuví, reagují na různé povrchy, po nichž chodili bosky naši keltští předkové.

A s Brigit také bylo možno se zaposlouchat do zvuků, které se - i v naší civilizované společnosti - ozývají kolem nás.

Uvnitř muzea ve výstavě Keltové ve středních Čechách bylo možno si vybarvit obrázek keltského bojovníka, druida, zemědělce, nebo keltské ženy. A u manželky náčelníka kmene Saeny se dovědět něco o keltské kuchyni.

V další místnosti bylo možno si namalovat "pravý" keltský medailonek.

A podívat se na obrázky vzniklé pro Keltskou muzejní noc pod názvem Stromy očima dětí.

Naposledy bylo o muzejní noci (ovšem jen do 20.30) možno zavěsit své napsané přání na posvátný dub.

Ten byl za zvuků keltské hudby slavnostně přenesen k planoucímu ohni a spálen, aby dým s přáními vystoupal ke keltským bohům.




A pak už začal koncert skupiny Bandshees, která hraje tradiční irskou a skotskou (tedy keltskou) hudbu.



Po počátečním ostychu se řada návštěvníků rozhodla vyzkoušet si tradiční irské tance.


A ty někoho uchvátily natolik, že za doprovodu skupiny a pod vedením zkušeného tanečníka tančili ještě dlouho po setmění.

Za světla pochodní to byla teprve skutečná Keltská muzejní noc.

O tom, že se program líbil, svědčí i to, že některým návštěvnicím se ani nechtělo ukončit meditaci v keltské věštírně a opustily ji až s úderem půlnoci.


Muzejní noc v Hornickém skanzenu Mayrau začala až v 18.00, kam návštěvníky odvezl z Kladna zdarma autobus ČSAD Kladno.
Ti, kdo přijeli, či přišli, měli poprvé možnost nahlédnout do světničky, v které žil Jára da Cimrmam v době, kdy se coby světoběžník zastavil nakrátko v kladenských dolech.

A pro děti byla v řetízkových šatnách připravena pohádka Šípková Růženka v podání Divadélka U Zvonu.




Foto © Zdeněk Kuchyňka

© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 30.05.2010. Verze pro tisk.