Rekonstruovaný hornický betlém z Příbramska

Letos jsme se rozhodli vystavit o adventu a ve vánočním čase Hornický betlém z Příbramska z počátku 20. století.
Kdy se tento betlém dostal do sbírek muzea, nevíme. Na evidenční kartě je pouze uvedeno, že pochází ze starých fondů. Správce sbírky Jiří Kovařík, který v roce 1976 betlém katalogizoval, byl nucen konstatovat, že se oproti vzhledu zachycenému na fotografii dochovalo pouze 10 vyřezávaných dřevěných figurek. Dále jsou pod stejným číslem uvedeny figurky dvou ze Sv. Tří králů - Baltazara a Melichara a oslík. Což jsou ovšem figurky menší a hliněné, takže zjevně pocházejí z jiného betléma.

Nápad zrekonstruovat zbytek betléma podle dochované černobílé fotografie se zrodil asi před dvěma lety na vánoční výstavě v budově České spořitelny v Rytířské ulici v Praze, kde předváděli své řezbářské umění členové Spolku příbramských betlémářů. A když pak tento spolek uspořádal v kladenském kostele Nanebevzetí Panny Marie před Vánocemi v roce 2005 výstavu betlémů, sen ředitele muzea začal nabývat konkrétních obrysů.
Pan Bohuslav Vykouk z Amatérského sdružení Tramtárie z Tuchlovic, který výstavu organizoval, byl ochoten zajistit rekonstrukci betlémského města i chybějících figurek.

Mezi příbramskými betlémáři vybral dva tvůrce, jejichž díla se nejvíce blížila podobě betléma na fotografii. Betlémské město vytvořila Eliška Drahokoupilová.


Figurky vyřezal řezbář František Mácha.

Kromě sedmi ztracených figurek včetně anděla budícího pastýře a Ježíška v jesličkách, vyřezal i oslíka a volka do betlémské stáje a sedm ovcí s beranem. Zároveň i doplnil chybějící části některých figur, jako například trakař, vánočku, truhličku a ruku jednoho ze Tří králů.


S pozadím pomáhal i předseda Spolku příbramských betlémářů Ján Chvalník.

Betlém jsme za pomoci pana Bohuslava Vykouka nainstalovali v zámecké kapli sv. Floriána v pondělí 27. listopadu.


Jak se rekonstrukce Hornického betléma z Příbramska podařila, můžete posoudit ve Svatovavřinecké kapli v kladenském zámku až do 7. ledna.

Fotografovali Z. Kuchyňka, B. Vykouk a J. Vyšín.
© Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně. Poslední aktualizace 27.12.2006. Verze pro tisk.